Recenze Stribog - Delta Armory
- martinrac
- 17. 9.
- Minut čtení: 9
V dnešní recenzi se podíváme na novinku od slovenské značky Delta Armory – Stribog SP10A3 Alpha fully upgraded.
Projdeme si celou zbraň až po nejmenší detaily.
Stribog je licencovaná airsoftová elektrická zbraň dle předlohy samopalu Stribog od slovenské zbrojovky Grand Power. Konkrétně předlohou této airsoftky je model SP10 v ráži 10 mm Auto.
Po otevření krabice se zbraní mě ihned zarazila první věc – kde je pažba? Ta bohužel u zbraně není.
Z absence pažby, kterou ostrá předloha disponuje, jsem velmi zklamaný a v obchodě Catus jsem pažby určené pro Striboga nenalezl.
Uživatel je tak odkázán na aftermarket pažby, například od 5KU nebo CTM Tac.
Pro montáž pažby zde slouží zadní RIS lišta, podobně jako u zbraní MCX.
Ovládací prvky
Přepínač střelby je oboustranný a je tedy vhodný i pro leváky.
Dle předlohy ostré zbraně zde chybí grafický popis režimů střelby a uživatel se tak orientuje pouze podle paměti z AR15.
Přepínač je velmi tuhý a je potřeba více síly na přepnutí režimu střelby. Samotná páka přepínače mi nesedla na prsty a celkově nemám z přepínání režimů dobrý pocit.
Jemnějšího přepínání střelby lze dosáhnout výměnou aretačních pinů za kuličková ložiska, například od značky RAST.
Zbraň disponuje imitací závěru a jeho záchytem. Přítomnost záchytu závěru velmi oceňuji, jelikož je přístup k nastavení hop-upu mnohem pohodlnější.
Záchyt závěru je velmi tenký a ne moc příjemný na stisk.
Imitace závěru nezasahuje do baterie a kabeláže, jako je tomu například u Scorpion EVO, což je také velký bonus. Konstrukce imitace závěru je pevně uložená a je tedy velmi nepravděpodobné, že by docházelo k častým poruchám chodu jako u série Freya.
Natahovací páka je jednoduchá a lehce se s ní otevírá výhozné okénko – přístup k regulaci hop-upu.
Záchyt zásobníku je univerzální – zásobník lze odjistit buď pomocí páky, obdobně jako u MP5, nebo pomocí tlačítek z obou stran zbraně.
Zde ale přichází hlavní problém – boční tlačítka jsou velmi daleko a ukazováčkem na ně lze stěží dosáhnout.
Druhý problém je příliš silná pružina záchytu, kvůli které je stisk bočního tlačítka náročný a nelze tak zásobník efektivně odjistit rukou, která drží zbraň za pistolovou pažbičku. Řešením je výměna pružiny záchytu za slabší, následně je již stisk bočního tlačítka mnohem lehčí.
Popis těla
Vrchní díl těla – “upper” a předpažbí jsou vyrobeny z jednoho kusu taženého hliníku a následně frézovány. Celý upper je pevný a velmi dobře zpracovaný.
Na vrchní a spodní části se nachází RIS lišty. Vrchní lišta má také integrovaná nízkoprofilová pevná mířidla. Po stranách se nacházejí M-LOK montáže.
V upperu se nachází základna komory – odlitek zinkohliníku. Na základnu komory je nalisována vnější hlaveň a zajištěna inbusem.
Celá základna komory s vnější hlavní je chycena do upperu pomocí dvou inbusových šroubů. Vnější hlaveň nemá vůli v uložení, což je dobrý bonus.
U vnější hlavně bych vytknul její délku k začátku závitu pro kompenzátor/tlumič. Tato pozice je o pár desetin milimetru kratší, než je předpažbí. V tomto případě, při nasazení tlumiče o větším průměru, se tlumič opře o předpažbí a ne o plochu na hlavni. Původní O-kroužek nedoporučuji použít, jelikož pak často dochází k vyosení tlumiče vůči hlavni.
V upperu se dále nachází imitace závěru a blok s natahovací pákou, kde lze pomocí 1,5mm inbusu přehodit natahovací páku na druhou stranu zbraně.
Spodní díl těla – “lower” je vyroben z nylonu. Lower má tlusté stěny, takže je velmi bytelný. Uložení mechaboxu je řešeno přes spoušťový čep a šroubky pažbičky.
Patka pažbičky má QD zamykání, stejně jako u modelů Freya.
Vůle mezi vrchním a spodním tělem je minimální.
Na zadním krytu těla se nachází RIS lišta pro montáž pažby. Do upperu je vložená a následně přišroubovaná inbusem k loweru. K odšroubování je potřeba použít 2,5mm inbus, který jsem bohužel v balení nenašel.
Pod zadním krytem těla se nachází prostor pro baterii a rychlovýměna pružiny.
Samotný prostor pro baterii je velmi malý. Do zbraně je tedy doporučeno používat přímo určenou LiPo 11,1 V s kapacitou 1100 mAh.
U tohoto bodu jsem se pozastavil – pokud by se LiPo „nafoukla“, tak se již do zbraně nevejde. Jiné malé LiPo, které jsem měl na dílně, se mi do zbraně nepovedlo vložit.
Z prostoru pro baterii mám tedy smíšené pocity. Více se na výdrž baterie a odběr podíváme v pozdější části recenze.
Rychlovýměnu pružiny musím ocenit – přístup je jednoduchý a velmi rychlý. Na trnu je nasazený aretační šroub, jehož funkce je zabránit vyosení trnu pružiny a následnému zaseknutí pístu. Samotný trn lze pak vyndat z mechaboxu pomocí 6mm inbusu.
Zásobník je masivní, záchyt kuliček krásně drží a při silnějším úderu o stůl zásobník vypustil pouze 1 až 2 kuličky. Rychlost podávání zásobníku je vysoká a lze ho tak použít i pro vyšší kadence.
Střelba, přesnost a výkon
Po nabití zásobníku a zapojení baterky nastal problém – zbraň téměř nepodávala a výkon byl kolem 0,4 J. Rychlou analýzou jsem zjistil, že tryska neuzamyká komoru a dochází tak k velkému úniku vzduchu. Bohužel se jednalo o chybu montáže ve výrobě. Provedl jsem opravu a zbraň otestoval.
Na základní pružině dosahovala zbraň úsťové rychlosti 97 až 100 m/s s 0,30 g kuličkami s nastaveným hop-upem. To odpovídá výkonu 1,41 až 1,50 J.
Pro referenci jsem použil pružiny AP110 a AP120 od AirsoftParts.
AP110: 90 m/s s 0,30 g – 1,22 J
AP120: 98 m/s s 0,30 g – 1,44 J
Výkon odpovídá základní zbrani s krátkou hlavní a je plně dostačující pro CQB. Zvuk střelby je velmi hlasitý z důvodu silné pružiny, krátké hlavně a špatně zvoleného válce.
Samotná přesnost zbraně odpovídala základní zbrani, tedy velký rozptyl kuliček.
Odezva při plně nabité baterii je příjemná, každopádně při střelbě se motor a baterie zahřívají více, než je obvyklé. Kadence dosahovala 19 RPS.
Vnitřní díly
Rozborka je velmi snadná – první se provede demontáž zadního krytu těla jedním šroubem. Následně se vysune přední čep, který drží spojený lower a upper. Poté se lower vysune.
Přepínače střelby není nutné odšroubovat.
Uložení motoru je stejné jako u AR15. Vedení kabelů je nešťastně řešené – plusový kabel vyosuje motor. Pro správnou osu motoru je tedy nutné upravit patku pažbičky a vést oba kabely jednou stranou.
Samotná konstrukce pažbičky je povedená – úhel motoru (měřeno přípravkem od motorového kola k přítlaku motoru) je krásně v ose.
Na šroubu přítlaku motoru se nachází lepkavá hmota a lze ho velmi jednoduše povolit. Doporučuji tedy šroub vyčistit, seřídit přítlak motoru a zajistit ho závitovým lepidlem proti povolení.
Samotný motor je základní uhlíkový s neodymovými magnety – spadá tedy do kategorie „zátěžových“ motorů.
Ve zbrani se nachází standardní V2 mechabox s konfigurací, kterou můžeme znát z modelu Freya. Mechabox je vyosený jak horizontálně, tak vertikálně. Vertikální vyosení vnímám jako velký problém, jelikož toto vyosení nepochází od spoušťového čepu a tubusu pažby jako je standardem u AR15, ale od loweru, který sám od sebe nedovolí jít mechaboxu níže.
Při precizním ladění zbraně tak nejspíš bude muset proběhnout úprava mechaboxu nebo těla.
Mechabox je osazen kluznými ložisky. Toto vnímám jako velký bonus, jelikož u základních mechaboxů vyráběných odléváním dochází často k poškození kuličkových ložisek, protože samotné otvory pro ložiska nejsou perfektně v ose, jako je tomu u CNC mechaboxů.
Ozubená kola jsou ocelová 16:1. Tento typ kol se vyznačuje často špatným lisováním. Konkrétně u tohoto kusu je lisování v pořádku.
Pístové kolo je doplněno o časovací vačku. Umístění vačky pístového kola je ve špatné pozici – velmi brzy otevře trysku a může tak docházet k poklesu výkonu. Tento pokles je primárně znát u modelů s delší hlavní.
Vypodložení ozubených kol je tragické – na každém kole jsou vůle nad 0,3 mm.
O řízení celého systému se stará procesorová jednotka Eagle. Obecně nejsem fanoušek základních procesorových jednotek, takže provedu pouze základní popis.
Snímání pístového kola je provedeno přes optický senzor. Detekce spouště probíhá pomocí magnetu uloženého ve spoušti. Režim střelby je následně detekován přes dva mikrospínače.
Procesorová jednotka nabízí základní programování a hlídání podvybití baterie.
Spoušť pak nabízí nastavení limitu dorazu pomocí 1,5mm inbusu, který je přiložen u zbraně.
Vzduchotechnika je složena ze základních hliníkových dílů, nerezového válce a pístu se všemi ocelovými zuby. Test těsnosti dopadl dobře i pod zátěží.
Bohužel tímto kvalita vzduchotechniky končí.
První věc, kterou bych vytkl, je nerezový válec se standardní pozicí díry, který je vhodný až pro hlavně kolem 370 mm – 410 mm. Pro takto krátkou hlaveň, kterou Stribog obsahuje, je použito až moc vzduchu. Reálně se tak k výstřelu využije pouze malá část objemu válce. Přebytek vzduchu se z válce po vystřelení kuličky rychle vypustí a píst tak velkou silou narazí na hlavu válce. V kombinaci s těžší hlavou pístu – hliníková s ložiskem – a silnou pružinou dochází k rychlému opotřebení mechaboxu. Zde se tedy obávám, že bude docházet k častému praskání základního mechaboxu.
Druhou výtkou je extrémně krátká pružinka raménka trysky. Pružinka je již v přední poloze velmi napnutá. V zadní poloze raménka pak dochází k extrémnímu napnutí pružinky. Z tohoto důvodu může docházet k častému praskání pružinky či raménka.
Třetí výtkou je samotná konstrukce raménka trysky. Zde budu ignorovat, že raménko není rovné a nemá pravý úhel. Hlavní problém je v místě uchycení trysky. Raménko trysku neobejme, ale pouze chytí ve dvou bodech. Samotná tryska má tak velkou vůli do stran a také v pohybu do přední i zadní polohy. Tato vůle má dle měření až 0,5 mm, což znamená, že při pohybu trysky do přední polohy (je bržděna kuličkami ze zásobníku) je tryska zatlačena o 0,5 mm do mechaboxu. Tím dochází k horší těsnosti a uzamknutí komory. Při pohybu zpět se pak tryska vysune o 0,5 mm a dochází tak k horšímu podávání.
Při stlačení pružiny jsem naměřil sílu 9,6 kg, což odpovídá lehce silnějším pružinám M120.
Hop-up komora je základní plastová a dotlačena na mechabox přes pružinu na hlavni. Komora má velké vůle v uložení.
Hlaveň je mosazná, dle výrobce přesná s průměrem 6,03 mm. Hlaveň při testu kalibrem neuspěla. Broušený kalibr o přesném průměru 6,01 mm hlavní neprošel – zasekl se zhruba 20 mm od ústí. V hlavni jsou také proti světlu vidět vnitřní deformace.
Dále má vnitřní hlaveň vůli ve vnější hlavni, což následně kazí výslednou přesnost.
Hop-up gumička je základní, každopádně neměla problém fungovat s 0,30 g kuličkami.
Spotřeba proudu, výdrž baterie a zahřívání
Spotřeba bude u této zbraně velkým tématem. Bohužel již samotnou konfigurací je elektroinstalace zbraně hnána do extrému.
Z důvodu kombinace rychlostních 16:1 ozubených kol, uhlíkového zátěžového motoru, silné pružiny a slabé baterie dochází k velkému odběru proudu.
Pro ukázku spotřeby a zahřívání jsem provedl následující test.
Se zbraní jsem vystřílel celkem 6 zásobníků na plně nabité baterce určené pro Striboga - 11,1V s kapacitou 1100mAh.
Prvních 5 zásobníků proběhlo na režimu semi s kadencí 5 RPS a pauzou mezi zásobníky na doplnění kuliček. Na poslední zásobník jsem přepnul režim na auto.
Při posledním zásobníku vyšel kouř z pažbičky zbraně, každopádně zbraň stále fungovala.
Následně jsem změřil teplotu baterie – 48 stupňů, a motoru – 86 stupňů.
Baterie po 720 kuličkách klesla z 98 % na 44 %.
Zde si tedy uživatel bude muset obstarat více náhradních baterií a také se hlídat, aby při intenzivnějším boji nedošlo ke spálení motoru či baterie.
Závěr a hodnocení
Závěrečné hodnocení u této zbraně je velmi složité a zkusím to co nejlépe shrnout.
Absence pažby je velkým zklamáním a osobně jsem zvědavý, jestli Delta Armory přijde s vlastní pažbou, nebo budou uživatelé odkázáni pouze na aftermarket.
Oceňuji, že vnitřní díly jsou standardního typu AR15 a lze tak provést jakýkoliv upgrade.
Jako základní zbraň má velké mouchy a konfigurace vnitřních dílů předurčuje zbraň k závadám. Z tohoto důvodu je u této zbraně upgrade více než nutný.
Ze zbraně mám celkově smíšené pocity. Část je povedená, další části pokulhávají. Trochu mi přijde, že byl Stribog uspěchaný a ještě by stálo za to ho konstrukčně doladit.
Upgrade
AEG
Základní upgrade, který bych u této zbraně doporučil, je správné vypodložení kol, změna vedení kabelů kolem motoru, výměna raménka trysky, výměna hlavně a hop-up gumičky.
Dalším velmi doporučeným upgradem je výměna motoru za bezuhlíkový, díky kterému dosáhneme menší spotřeby proudu a delší výdrže baterie.
Při rozsáhlejším upgradu doporučuji výměnu kompletní vzduchotechniky a hop-up komory.
Dále je možná instalace CNC mechaboxu od Retro Arms, který do těla krásně sedí. U Maxx hop-up komory je pak nutné upravit záchyt zásobníku, jelikož zásobník tlačí komoru nahoru.
HPA
Přestavba do HPA je u této zbraně možná, každopádně je zde nutné vyřešit prostor pro baterii a FCU. Do horní části těla lze vložit FCU velmi natěsno a pro baterii nezbyde rozumný prostor. Dle vedení hadice lze baterii umístit buď do pistolové pažbičky, nebo doporučuji odříznout zadní část mechaboxu, ve které se v elektrické verzi nachází trn s pružinou. Tím vznikne prostor pro baterii.
Hadici lze bez úprav vyvést pistolovou pažbičkou. Případně se nám nabízí úprava zadního krytku zbraně, kdy hadici vyvedeme v místě šroubu. Následně bude nutné zadní kryt přidělat ke zbrani jiným způsobem.
